Osmidenní cesta přes Paříž do Bretaně a zpět. Videli jsme sice kus světa, ale kdybych snad do příště zapomněl, tak mi snad toto připomene, ze odřídit za 9 dnů tři a půl tisíce kilometrů je docela oser. A na strašidelnou noc strávenou ve Felícií asi jen tak nezapomenu. Pak se už i nocleh ve stínu chladící věže elektrárny zdál docela snesitelný. Přestože nám každou půlhodinu u hlavy projela policejní hlídka.
Když si u tohoto jezírka v Lourvu půjčíte za pár eur dřevěný klacek, tak jim můžete půlhodiny štouchat do lodiček od jednoho břehu k druhému. |
Na tomto snímku je (kromě mojí sladké polovičky) poznameníhodné pouze to vyblité světlo, kterí nás v Paříži potkalo. |
Velmi netradiční pohled na Eiffelku z Trocadera. |
A ještě jeden |
Secesní výlez ze stanice metra Europa, kde má každá sebetiternější evropská zemička v hale na stropě svůj otisk. Nechybí ani československo |
Stanice metra 'Arts et Metiers', Paris Tak sem se budu muset jednoho dne vrátit a vyfotit to znovu. A nezapomenout na stativ. |
Rafinérií OMV u Vídenského letiště jako by z oka vypadla. |
A ta stavba v pozadí je Notre Dame. |
Pohled od velkého oblouku na malý oblouk (tj. na ten vítezný) |
Velký oblouk v la Defence. Tolik betonu pohromadě se opravdu jen tak nevidí |
Kousek odtud byla velmi příjemná píščitá pláž. Bohužel přestože byl začátek srpna, voda ke koupání příliš nebyla a vydržet na pláži v plavkách vyžadovalo jistou otužilost |
Hromada slané vody. Polarizační filtr ji trošku zkrášlil. |
Hradbami obehnaný přístav v Bretani. |
Elektrárna někde u Sezanne, Francie Ve Francii se večer nepracuje. člověk rozmlsaný českými kempy, kde není problém se ubytovat třeba v jednu ráno, to ve Francii naopak docela problém je. V šest odpoledne odešel recepční v souladu s kolektivní smlouvou domů, takže jsme museli přespat pred branami kempu. (Ale abysme Francouzům nekřivdili, tak musím dodat, že v Německu jsme meli úplně stejný problém |