Soubor náhodně sesbíraných snímků, jejichž volným pojítkem je fakt, že realita zanechala svůj otisk v zelené části vidilelného spektra. Nebo v červené. Přičemž není vyloučeno, že se sem tam prolínají.
Strom u Botiče v Hostivaři. Za několik málo let budeme s láskou vzpomínat na doby, kdy kreativní optika našich foťáků barvila větve stromů na fialovo. Ale spíš asi ne. |
Jen malinko rozpadlý. Spíš tak pro poníky. |
Přestože na procházce Karlínem, připadal jsem si chvíli jako v Japonsku. |
Svítí slunce nebo se schyluje k bouřce? Tak i tak. |
Doufám, že jsem nepopletl orientaci snímku. Co vím určite je, že nerostl zleva doprava. |
Občas se vyplatí vzít si foťák třeba i na cestu do práce, ona se někdy nějaká blbost k vyfocení najde. |
Na snímku bohužel chybí krabička od sirek, aby bylo možné srovnání těchto dvaceticentimetrových listů s těmi, které někteří z nás pěstují doma v měřítku 1:72 v kvetináči. |
Sedmý říjen 2004 byl velmi fotogenickým dnem. Obrázek znázorňuje gradient mezi červenou a zelenou barvou. |
Nakolik byly veselé jsem nezkoušel. Ale zkušené jazyky tvrdí, že patří k těm nejveselejším. |
Ten, kdo se pokusí modrou bobuli utrhnout, toho kytka bez milosti sežere. (Po shlédnutí filmu 'The Wall' člověka napadají různé blbosti) |
Snímek byl pořízen bez vědomí vlastníka objektu a převelice se za to omlouvám. |
Ale není ráda, když ji tak lidé říkají. |